Obecní úřad Drahonice
Drahonice čp. 100
389 01 Vodňany
Osada Albrechtice leží asi 1 km východně od Drahonic.
Malá víska obklopená soustavou rybníků (Trávnický, Horní a Dolní Svojetín, Albrechtický, Bejšovec, Sirotčí, Korytný, Žebrák, Kunšovský, Horní a Dolní Luskovec), luk a lesů přímo vybízí k příjemným procházkám a odpočinku v přírodě.
Albrechticím se až do poloviny 16. století říkalo Humprechtice. V polovině 13. století, přibližně v roce 1253, daroval Bedřich, maršálek královny Kunhuty, se souhlasem krále Václav I. vsi Humprechtice, Drahonice, Radějovice, Vickovice a Dunovice řádu křížovníků s červenou hvězdou. Někdy za vlády Přemysla Otakara II. (1253 – 1278) byl tento majetek králem darován městu Písek.
Ke konci 14. století se v listinách obejvuje jméno Mikuláše z Humprechtic, který roku 1398 převedl plat ve výši dvou kop (?) určených pro písecký klášter na dva své poddané v Humprechticích. Další zprávy o vsi jsou až z 16. století, kdy na zdejší tvrzi, která stála někde nad vsí přibližně v místech pozdějšího ovčína, vládl Purkart Arnošt z Kestřan. V roce 1517 je zde také připomínán Ctibor z Kestřan seděním v Umbrechticích. Z roku 1534 jsou dokonce známy dva zemané psaní na Umbrechticích, a to Bohuněk a Arnošt z Kestřan.
Začátkem 40. let 16. století koupila Humprechtice Kateřina z Lípy, majitelka sousedních Drahonic. Ta také v roce 1546 zapsala svému muži Rackovi z Běšin 500 kop českých grošů na Humprechticích, tvrz, poplužní dvůr, ovčín a celou ves. Další osudy obce jsou od té doby těsně spjaté s historií drahonického panství.
Zajímavý je bezesporu vývoj názvu obce. Z dochovaných záznamů uvádíme :
Podle tohoto vývoje vidíme, že název Humprechtice (což znamenalo ves lidí Humprechtových) se během 17. století ustálil na název Albrechtice a zůstal jím až do dnes.
Z dalších dochovaných úředních záznamů známe také od středověku přibližnou velikost obce. Berní rula z roku 1654 uvádí v Humprechticích 5 hospodářů – Václava Petříka, Jiřího Lišku, Ondřeje Čermáka, Pavla Louženského a Vavřince Kuneše. Dvě chalupy byly pusté, a to Jiříčkova a Vlkovská. Většina hospodářů vyhořela (chalupy byly dřevěné – roubené), a proto byly jejich rodiny na 33 let vyškrtnuty z platebních povinností (vůči panstvu). Vlkovskou chalupu (na návsi) koupil koncem 17. století jistý pan Tendera.
Tzv. Tereziánský katastr z 18. století zde připomíná 9 hospodářů, mezi nimi např. pokrývače, panského porybného, obecního pastýře a ovčáckého mistra pro 450 ovcí. Dále pak statistiky uvádí, že obec měla v r. 1869 - 171 obyvatel; 1920 - 24 domů a 156 obyvatel; 1970 - 29 domů a 93 obyvatel; 2003 - 35 domů a 66 obyvatel (trvale bydlící); 2012 - 36 domů a 61 obyvatel (trvale bydlící)
V kronice obce se uvádí:
"V Albrechticích nalézá se knížecí ovčín, u vsi mlýn Kunšovský, který nedávno knížecím velkostatkem i s pozemky zakoupen byl, na návsi a blíže vesnice více rybníků. Albrechtice jsou vzdáleny od erární silnice asi 20 minut na sever.
Obec Albrechtická má své jmění, které skládá se z obecní pastušky, polí, luk, lesů a pastvin."
Obec se nachází v malebném údolíčku lemovaném loukami, poli a lesy, které protíná kaskáda asi 30 rybníků a rybníčků (mezi nimi můžeme např. jmenovat Trávnický, Horní a Dolní Mlejnecký, Albrechtický, Babka, Sirotčí, Horní a Dolní Svojetín, Chamra, Žebrák, Horní a Dolní Luskovec, Kunšovský atd.).
Hlavní cesta do Albrechtic vede od západu z Drahonic a na návsi se dělí na jižní a severní větev. Jižní vede přes hráz rybníka na „ vršek“ a odtud dále do Pohorovic a Klouba. Severní se stáčí kolem bývalého hostince (u Maňků) ven z obce směrem na Kunšov, kde býval kdysi mlýn a pokračuje již jako polní cesta dále na Humňany.
Dominantou obce je kaplička z 19. století zasvěcená svatému Janu Nepomuckému s křížem před jejím vchodem, datovaným z roku 1829. Nachází se na konci hráze Albrechtického rybníka.
Svátek má Radka
Zítra má svátek Jolana